Judita Kabzanová

Jak v práci nevyhořet?

Vyhoření, nebo také burnout, je velmi reálným rizikem zejména pro jedince, kteří jsou vystaveni dlouhodobému stresu na pracovišti, ale i v jiných oblastech života.

Kdo je ohrožen?

Může například postihnout osoby trvale pečující o nemocné lidi nebo o malé děti. V pracovní oblasti se syndrom vyhoření často vyskytuje u lidí, kteří mají zodpovědné a náročné profese, jako například zdravotničtí pracovníci, učitelé, právníci, ale také třeba špičkoví manažeři.

Jaké jsou projevy vyhoření?

V pracovním procesu se tento stav se projevuje chronickým pocitem únavy, vyčerpáním a celkovým snížením pracovního výkonu. Mezi další příznaky syndromu vyhoření patří neschopnost soustředit se, zhoršená nálada, podrážděnost, snížená produktivita a nechuť k práci. Vztahy s ostatnimi kolegy a nadřízenými se mohou významně zhoršit. Syndrom vyhoření může také mít negativní dopad na celkový zdravotní stav.

Syndrom vyhoření - INNOIT

 

 

 

Jak zjistíte, že trpíte syndromem vyhoření?

 

  • Cítíte se trvale unaveni a nemáte energii na práci ani nic jiného?
  • Máte pocit, že pracujete pořád a přesto nemáte nic hotovo?
  • Cítíte se odstřiženi od ostatních lidí a nemáte zájem o sociální interakce?
     
  • Máte v práci pesimistické myšlenky a pocit beznaděje?
  • Ztratili jste motivaci k práci, kterou jste dříve milovali?
  • Máte úzkosti, jste podráždění, máte pocity beznaděje nebo deprese?
  • Trpíte nespavostí, bolestmi hlavy, máte trávicí potíže nebo jste často nemocní?

Pokud jste na více než polovinu otázek odpověděli ano, můžete být ohroženi vznikajícím syndromem vyhoření. 

Syndrom vyhoření - INNOIT
 

 

Fáze syndromu vyhoření

Syndrom vyhoření obvykle postupuje v několika fázích. Je důležité si ale uvědomit, že každý člověk může procházet tímto syndromem jiným způsobem a může mít odlišné příznaky a zkušenosti. 

1. Nadšení

Tato fáze začíná novou prací nebo projektem.

Člověk má pocit, že disponuje velkým potenciálem a že se mu podaří dosáhnout významných výsledků.

V této fázi je jedinec často plný energie a odhodlání, mnohokrát pracuje přesčas a může se tak předčasně vyčerpat.

2. Odpor

Jakmile se začnou vyskytovat krizové situace a problémy, které se objeví při práci na každém projektu, člověk může začít pociťovat stres a únavu.

V této fázi se pracovník snaží aktivně překonat obtíže, ale může také cítit frustraci z nesplněných úkolů a termínů a začínají se u něj objevovat negativní emoce spojené s prací.

3. Vyčerpání

Když se člověk stále snaží překonat náročné situace, ale není z různých důvodů schopen dosáhnout uspokojivých výsledků, může dojít k vyčerpání pracovního potenciálu.

V této fázi jedinec začne pociťovat únavu, bezmocnost a pocit beznaděje. Často se objevuje silná nechuť k práci, která může být doprovázena i zdravotními obtížemi, například bolestmi hlavy, žaludku, či poruchami trávení nebo spánku.

4. Vyhoření

Tato fáze je nejhorším stádiem syndromu vyhoření.

Příznaky dlouhodobého stresu a zdravotní obtíže se stávají chronickými a mohou mít vliv na kvalitu života jedince. V této fázi se člověk může cítit stále více odstřižený od ostatních lidí a od své práce. Většinou také začne mít problémy na pracovišti, neplní své úkoly a kvalita jeho prace se snižuje. 

 

 

 

Co vede k vyhoření na pracovišti?

 

1. Nadměrná pracovní zátěž
2. Nedostatky ve vedení
3. Nedostatek uznání a podpory
4. Konfliktní pracovní prostředí
5. Work/life balance
6. Nedostatky na pracovišti

1. Nadměrná pracovní zátěž
Delegujte, delegujte

Přetížení pracovními povinnostmi, které je nereálné zvládnout. Častá práce přesčas, překrývající se harmonogram nebo nevybraná dovolená mohou vést k pocitu neustálého tlaku a stresu a následným zdravotním obtížím. 

2. Nedostatky ve vedení
Není šéf jako šéf

Někteří lidé potřebují pevnou ruku a jiní zase dostatek autonomie, aby mohli správně plnit svěřené úkoly. Důležitá je také pravidelná kontrola a férová zpětná vazba. Vedoucí pracovník by měl znát své podřízené a reagovat na způsob jejich práce. Každý manager by rovněž měl zajistit, aby práce byla rozložena spravedlivě a aby se podřízení necítili přetíženi. To může zahrnovat i zvážení outsourcingu určitých činností.

3. Nedostatek uznání a podpory
Nezapomeňte chválit

Pokud jedinec necítí, že jeho práce je náležitě oceněna, nebo pokud nemá ve své pracovní činnosti podporu svých kolegů a nadřízených, může to vést k pocitu izolace a následně celkovému snížení motivace pracovníka.

4. Konfliktní pracovní prostředí
Máte u vás netoxické prostředí?

Pracovní prostředí s konfliktními vztahy mezi kolegy nebo nadřízenými jsou vysoce rizikovým faktorem pro syndrom vyhoření. Chronický stres z neustálých konfliktů na pracovišti může vést k emocionálnímu stresu a projevům úzkosti, bezmoci nebo nechuti k práci.

5. Nedostatek rovnováhy
Mezi prací a osobním životem

Nedostatek času na odpočinek, relaxaci a péči o své osobní potřeby může vést k chronické únavě a pocitu vyčerpání velmi rychle.

6. Nedostatky pracovního místa
Zajistěte pohodlí pro práci

Pracovní místo je velmi důležitým, avšak často podceňovaným faktorem. Špatná židle, průvan, nadměrný hluk nebo špatné osvětlení mohou přispět k celkovému stresu pracovníka a urychlit rozvoj syndromu vyhoření.

 

 

 

 

Jak je možné syndromu vyhoření předcházet?

Pro udržení zdravého a produktivního pracovního prostředí je klíčové dodržovat některé zásady. Je potřeba si ale uvědomit, že prevence syndromu vyhoření vyžaduje úsilí a spolupráci zaměstnanců i celého vedení. Tyto kroky mohou pomoci vedoucímu týmu vytvořit zdravé a produktivní pracovní prostředí, které neohrožuje fyzické ani duševní zdraví a úspěch jeho podřízených a předchází syndromu vyhoření.

1. Stanovte cíle

Všechny pracovní úkoly a cíle je třeba jasně a správně zadat a vzájemně si odsouhlasit. Stanovujte si pracovní priority. 

2. Vyjděte vstříc

Nabídněte pružnou pracovní dobu, částečný home office, nebo poskytněte třeba sick days navíc. Pomůžete tak vašim zaměstnancům udržet rovnováhu mezi prací a osobním životem a budete mít jistotu, že vaši zaměstnanci nejsou přetěžovaní. 

3. Poskytněte uznání

Podpora a uznání od kolegů a nadřízených může významně pomoci snížit pocit izolace pracovníka a zvýšit jeho pracovní motivaci. Chvalte práci svých kolegů a podřízených, zaslouží si to. 

4. Komunikujte

Komunikace je klíčová pro prevenci konfliktů na pracovišti. Rozvíjejte komunikační schopnosti, využijte koučink nebo on-line seminář. Dobré školení komunikačních dovedností může vašim zaměstnancům zvýšit jejich profesionální sebevědomí.  Nastavte si komunikační kanály a pravidla a nebojte se o problémech hovořit.

 

 

Shrnutí

Syndrom vyhoření je závažný psychický stav, který může ohrozit každého člověka. Vyhoření na pracovišti je častým, ale velmi nežádoucím jevem, který může významně snížit pracovní výkon vašeho týmu. U každého jedince probíhá vyhoření poněkud jinak, ale důležité je si tento proces včas uvědomit a proti syndromu vyhoření adekvátně zasáhnout. Dobře nastavené firemní procesy, příjemná atmosfera v teamu a dobře vybalancovaný pracovní a osobní život jsou nezbytnými kroky k prevenci rozvoje syndromu vyhoření na pracovišti. 


Cítíte se ohroženi syndromem vyhoření? Valí se na vás pracovní problémy ze všech stran a cítíte únavu? A k tomu všemu váš tým nestíhá spravovat váš firemní web, profily na sociálních sítích nebo obsluhovat e-shop?

Nenechte své pracovníky vyhořet!

Rádi vám pomůžeme s pravidelnou správou vašeho webu. Připravíme a naplníme obsah webových stránek, nachystáme příspěvky pro vaše sociální sítě nebo vyladíme a zautomatizujeme procesy na vašem e-shopu. 

Napište nám a rádi se vám budeme věnovat!

Kontakty >

Těšíme se na spolupráci.

 

Zdroje:

KALLWAS, Angelika, -  Syndrom vyhoření v práci a osobním životě
STOCK, Christian, Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout
HONZÁK, Radkin - Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření